Životopis Dany Zátopkové

Dana Zátopková
(nar. 19.9.1922)

„Olympijská vítězka
a manželka Emila Zátopka“

Dana Zátopková, rozená Ingrová, česká atletka (oštěpařka), manželka světoznámého běžce – vytrvalce E. Zátopka a olympijská vítězka z XV. Olympijských her v Helsinkách v roce 1952, přichází na svět 19. září roku 1922 (ve stejný den jako manžel) v Karviné-Fryštátě.

S atletikou se Dana poprvé aktivně setkává za studií na gymnáziu v Uherském Hradišti. Za druhé světové války, a krátce po ní, se ale Zátopková věnuje jinému sportu – házené: s týmem Slovácké Slavie dokonce získává v roce 1949 titul mistryně Československa.

Od roku 1946 se kromě házené Zátopková věnuje i znovunalezené atletice, konkrétně oštěpu – k tomuto lehkoatletickému náčiní se dostane náhodou na vysoké škole v Brně a hned ve stejném roce se stává i mistryní Československa v hodu s ním. Kromě roků 1953 a 1957 se pak stává mistryní Československa nepřetržitě až do roku 1960. Během své sportovní kariéry zároveň Zátopková překonává sedmnáctkrát československý oštěpařský rekord – poprvé v roce 1948 výkonem 38,07 m, naposledy pak v roce 1958 výkonem 56,67 m (tento výkon bude překonán až v roce 1975).

V roce 1948 se Dana Zátopková poprvé účastní olympijských her, a to XIV. olympijských her v Londýně: při své první účasti končí v oštěpařské soutěži na sedmém místě.

Po olympijských hrách se Dana Zátopková (tehdy samozřejmě ještě jako Ingrová) vdává za jednoho z nejslavnějších atletů své doby – za vytrvalce E. Zátopka.

Na svých druhých olympijských hrách (XV. olympijské hry v Helsinkách v roce 1952) pak Dana Zátopková zazáří – v oštěpařské soutěži zvítězí, a to hned svým prvním pokusem dlouhým 50,47 m: je to vůbec poprvé, co nějaká česká oštěpařka překonává vzdálenost 50 m. celý svět je pak dojat proslulou fotografií „polibku olympijských vítězů“ – manželé Zátopkovi zvítězí ve stejný den, Emil v běhu na 5000 m a Dana, jak jinak, v hodu oštěpem.

V roce 1954 Dana Zátopková ve svém vítězném tažení pokračuje na mistrovství Evropy (ME) v atletice v Bernu, kde vítězí výkonem 52,91 m.

V Melbourne, na XVI. olympijských hrách, v roce 1956 se Zátopkové ale nedaří – končí na čtvrtém místě.

O dva roky později, v roce 1958, se ale Dana Zátopková ukáže opět v tom nejlepším oštěpařském světle – nejprve v červnu vytvoří světový rekord výkonem 55,73 m, v srpnu pak vítězí na ME ve Stockholmu, kde vítězí výkonem ještě lepším – 56,02 m. V září pak Zátopková světový rekord zlepší potřetí – v Budapešti posílá svůj oštěp do vzdálenosti 56,67 m, což je její osobní rekord.

Poslední vrcholnou atletickou soutěží, jíž se Zátopková účastní, jsou XVII. olympijské hry v Římě v roce 1960 – při svém loučení se světovou atletickou scénou získává druhé místo a tedy stříbrnou olympijskou medaili (na čtvrtém místě pak končí další československá oštěpařka, V. Pešková).

S aktivní sportovní kariérou se Dana Zátopková loučí v roce 1962. Poté pracuje jako trenérka, v letech 1964-1980 je na ČSTV ústřední trenérkou vrhačských disciplín.

Mezi roky 1960-1972 je Zátopková zároveň členkou ženské komise Mezinárodní atletické federace (IAAF). V roce 1988 je pak Zátopkové udělen Olympijský řád.

Dana Zátopková žije v Praze a aktivně se účastní českého olympijského hnutí.